Žena patří do kuchyně a pánové jsou hlavami rodiny. Tak to nejspíše má ve své domácnosti zejména starší generace, která právě tomuto sousloví věří. Jenže nynější společnost to má trošku jinak. Hlava rodiny to bývala dřív přece ta osoba, která přinášela finance do domu, a to je v dnešní době jak žena, tak i muž. Hlava rodiny se tedy většinou neurčuje, ale pánové si rádi myslí, že jsou to právě oni, na kterých stojí celá domácnost, ale není tomu tak. Většinou je to jen klamná myšlenka, která dodává mužům jistou výši svého ega. Ženy jsou nyní na stejné příčce jako muži. Dokonce se jim začínají rovnat i s platovým ohodnocením.
Proč?
Současná ekonomická situace pojednává pouze o tom, že ubývá rodin s dětmi, protože mladé páry netouží po dětech, ale po kariérním růstu. Nechtějí, aby jim dítě zkřížilo cestu ve chvíli, kdy mají možnost růst v práci, cestovat a žít svůj život. Děti jsou pro ně mnohdy zátěží, na kterou ještě nejsou připraveni. Připraveni jsou teprve až po třicátém věku či po pětatřicátinách. Jenže tou dobou už je hodně riskantní mít dítě. Nyní se také čím dál častěji setkáváte s tím jevem, že ženy jsou na mnohem vyšších pozicích než muži, tedy začínají růst v práci. To přináší i jim větší výplaty. Pomalu, ale jistě se tedy i platové ohodnocení dam začíná šplhat k těm mužským platům. Jenže stále to není dostatek. Stále ženy vydělávají méně než ta mužská polovina, ale nyní už pouze o osm procent.
Dříve to bývala mnohem větší procenta, proto se ženy tedy řadily především do kuchyně, ale nyní šplhají po žebříčku úspěšnosti k těm nejvyšším příčkám. Mnohé dámy předbíhají své mužské polovičky, protože jsou efektivnější a šikovnější. Brzy se budou muset i pánové spokojit s tím, že žena není jen domácí paní, ale že brzy povede i v kandidatuře na hlavu rodiny. Jenže tento boj není nikdy vyrovnán. Každý člověk má své priority a výhody. Je to pouze o tom, aby dámy dokázaly ukázat, že jsou vážně rovnocenné v porovnání s muži.